Básně

Uspořádal Bohumil Polan. Obsahuje básně Vesna, Dívka, Noc, Listopad, Píseň, Radyně, Žena, Kam, Noc, Zbirožská romance, Máchova noc a jiné.
Výbor z díla talentovaného básníka, předčasně umlčeného nacisty (byl popraven v roce 1944 v jednačtyřiceti letech), zahrnuje na 30 básní, vybraných hlavně z posledních, nejvyzrálejších autorových sbírek. Většina básní je zastřena těžkou osudovou chmurou, jíž poznamenaly básníkovu duši zážitky z první světové války, verše posledních sbírek jsou však prodchnuty vřelým vlasteneckým citem, nejpůsobivěji vyjádřeným v básni "Posledním dechem", napsané v kobce pankráckého žaláře: "Sudba ti dala tuto zemi, / jedinou, jedinou mezi všemi. / Sudba ti dala tuto řeč. / I když zní loutna, i když zní meč, / musíš jí věren být, / nemůžeš, nesmíš opustit, / musíš z ní všecky šťávy sát, / musíš ji věčně milovat!"