Bělomorka

Básnická prvotina současného autora obsahuje především reflexivní a intimní poezii.

Autor doprovodil své verše nejen svými fotografiemi, ale i úryvky z deníkových záznamů a několika rozvernými testy. Vznikl tak svérázně komponovaný útvar, v němž dominantní úlohu přebírají texty s epickým jádrem, často zachycující spíše neveselé okamžiky a prožitky z různých lidských životů. Malijevský se stává lakonickým vypravěčem, který tyto truchlivé pocity zpřístupňuje, pokouší se je glosovat a komentovat, avšak necítí se být povolán k tomu, hledat z nich jakékoli východisko. Právě v obyčejném konstatování však tkví jeho přednost: naznačený příběh zůstává otevřený a do popředí se dere atmosféra samoty a odcizení. Konečně - jestliže autor v jedné básni konstatuje, že "byl ... sám / jako prázdný vyhořelý kanystr", není to jistě náhodné.