Říkali mu Ječmínek

Říkali mu Ječmínek je prvním dílem Romance o Ječmínkovi, kterou František Kubka napsal v letech 1956 až 1957 jako moravský protějšek českého „Palečka". Román, který se jen vzdáleně opírá o známou moravskou pověst o legendárním králi Ječmínkovi, je pestrým sledem osudů mladého rytíře, narozeného pod Ječmínkovým hradem a vrženého náboženským a politickým hnutím Evropy 17. století do dramatického dobrodružství třicetileté vojny: Jiří z Chropyně je určen moravskými stavy k dvorské službě na pražském hradě a jako královnino páže prožije tu jedno-zimní panováni Fridricha Falckého, od jeho slavnostního vjezdu až po neslavný útěk. Po bitvě na Bílé hoře, v níž raněn projde ohnivým křestem, nepřestává ani jako exulant sloužit daleké vlasti i vzdálené královně. Jeho bludné putování Uhrami, Balkánem, Vlašskem, Francií a Nizozemskem, které směřuje k jedinému cíli: osvobodit vlast a její lid od cizích utlačovatelů, končí na prahu vyhnaneckého paláce v Haagu, kam se dvůr Zimního krále po bělohorské katastrofě uchýlil. Poutavé osudy rytíře Ječmínka jsou zasazeny do široké historické fresky pobělohorské doby s bohatým renesančním koloritem. (vydavatel)