Exorcismus
Básně v této sbírce jsou radikálně osobní, ale nikdy nejsou uzavřené do sebe. Jsou to výkřiky i pozvání k rozhovoru. Jsou to úlomky života ženy, která žije v postsocialistické střední Evropě 21. století. V krajině, která se pořád ještě učí, co znamená rovnost, péče, svoboda i spiritualita. Autorka psala tyto texty během své emancipace, ale její hlas není sentimentální. Naopak – je ostrý, ironický, tělesný, odvážný. Mluví o mateřství, víře, sexualitě, osamění, bolesti i naději s naprostou upřímností. Nesnaží se zapůsobit. Nesnaží se zavděčit. Nehraje si na poezii. Její poezie je nekompromisní.
Komentáře
Přihlas se, abys mohl/a přidat komentář.
Zatím žádné komentáře. Buď první!