Glamour: (Květnová výstava pro Kateřinu)

Milostná a erotická poezie nebo výtvarno mají v českém prostředí dlouhou tradici. Již na počátku 20. let minulého století byla pro nastupující uměleckou generaci, sdruženou v rámci Devětsilu, sexuální tématika velmi důležitá pro rozvíjení dalších uměleckých směrů, zejména surrealismu (a jeho freudovského „libida“), v jehož definici je erotika, sex i upřímnost přímo obsažena. Platformu pro uskutečňování vlastních „snů“ našel Jindřich Štýrský v prvním čísle své Erotické revue, jejíž přijetí a obliba samotné tvůrce vyděsila natolik, že řada přispívajících redaktorů se později od svého počinu distancovala: „Štýrský dodával zájemcům fotografické snímky blízké vyslovené pornografii, ale budiž konstatováno, že jejich kmenovými odběrateli byli především strážci společenské mravnosti – páteři a četníci. Ještě dnes ho vidím, jak upřímně se nad jejich seznamem se mnou smál.“ 1 Pozdější Edice 69 byla koncipována jako bibliofilský soukromý tisk, vydávaný v nákladu zhruba 200 výtisků, který „nesměl býti veřejně prodáván, ani vyložen, ani půjčován, ani jinak rozšiřován nebo zařazen do veřejných knihoven“.